Úmrtí : 22. ledna 1901, Wight
Korunovace : 28. června 1838
Doba vlády : 20. června 1837 - 22. ledna 1901
Otec : Princ Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu
Matka : Princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Postavení : královna Spojeného království Velké Británie a Irska, císařovna Indie
Původ a pochybnosti o legitimitě
Viktorie pocházela, jakožto jediná dcera prince Eduarda, z německého prostředí. Když se Viktorie narodila, vládl její děd, král Jiří III. Čtyři z pěti jeho synů neměly legitimní potomky, až na Viktoriina otce Eduarda. Po Jindřichově smrti nastoupil na trůn její strýc Vilém IV a Viktorie se stala korunní princeznou.
Už v té době se začaly objevovat pochybnosti, že Viktoriiným otcem není princ Eduard, ale John Conroy. John byl tajemníkem a finančním správcem její matky. Tyto pochybnosti se objevovaly i po celou dobu Viktoriiny vlády.
Už v té době se začaly objevovat pochybnosti, že Viktoriiným otcem není princ Eduard, ale John Conroy. John byl tajemníkem a finančním správcem její matky. Tyto pochybnosti se objevovaly i po celou dobu Viktoriiny vlády.
Nová královna Anglie
20. června 1837 zemřel král Vilém IV. na zástavu srdce a korunní princezna Viktorie z Kentu se stala novou královnou Anglie. Korunovace proběhla 28. června 1838. Za sídlo si zvolila nově vybudovaný Buckinghamský palác a stala se tak první panovnicí, která si tento palác zvolila právě za své sídlo.
Na začátku vládu kontrolovala strana whigů. Předsedou vlády byl lord Melbourne, který měl na nezkušenou královnu velký vliv. Brzy se ale stal nepopulárním a poté, co radikálové a toryové zablokovaly přijetí důležitého zákona, v roce 1839 odstoupil. Rádcem se stal strýc Viktorie, bratr její matky, Leopold.
Na začátku vládu kontrolovala strana whigů. Předsedou vlády byl lord Melbourne, který měl na nezkušenou královnu velký vliv. Brzy se ale stal nepopulárním a poté, co radikálové a toryové zablokovaly přijetí důležitého zákona, v roce 1839 odstoupil. Rádcem se stal strýc Viktorie, bratr její matky, Leopold.
Královna pověřila sestavením vlády torye Roberta Peela, který požadoval obměnit členy královské domácnosti, protože velká část dvorních dam byla provdána za whigy a Peel je chtěl obměnit za ženy toryů. Královna ale považovala své dvorní dámy za přítelkyně více, než za ceremonii a odmítla. Peel poté prohlásil, ze za těchto podmínek nelze sestavit funkční vládu a rezignoval a Lamb se vrátil do funkce.
Sňatek a pokusy o atentát
10. února 1840 se v královské kapli St. James´s Palace provdala za Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského, jejího bratrance. Ten se stal nejen jejím manželem, ale také důležitým politickým rádcem.
První pokus o atentát se odehrál v roce 1840, kdy prvně těhotná Viktorie jela se svým mužem v kočáru a pouze osmnáctiletý Eduard Oxford po Viktorii dvakrát vystřelil. Naštěstí pokaždé minul. Byl obviněn za zradu, ale po prohlášení o jeho nepříčetnosti byl obvinění zbaven. Královskému páru se tak 21. listopadu 1840 narodila zcela zdravá prvorozená dcera princezna Viktorie.
Další dva pokusy o atentát se udály mezi květnem a červnem 1842. John Francis vystřelil po Viktorii když projížděla parkem a byl ihned zneškodněn policistou. Zprvu byl odsouzen k trestu smrti, ale trest byl změněn na doživotí.
John William Bean se pokusil vystřelit, i když jeho pistole byla nabitá pouze tabákem a papírovými kuličkami. I přesto mohl být odsouzen k trestu smrti. Viktoriin manžel Albert tehdy přesvědčil parlament, aby schválil zákon, podle kterého by se použití zbraně v blízkosti panovníka za účelem jeho polekání trestalo maximálně sedmi lety vězení, Bean si odseděl 18.
V roce 1849 se pokusil William Hamilton královnu vylekat výstřelem z pistole nabité pouze pudrem. Zranit královnu se podařilo až v roce 1850 při útoky zřejmě šíleného bývalého důstojníka, Roberta Pateho.
První pokus o atentát se odehrál v roce 1840, kdy prvně těhotná Viktorie jela se svým mužem v kočáru a pouze osmnáctiletý Eduard Oxford po Viktorii dvakrát vystřelil. Naštěstí pokaždé minul. Byl obviněn za zradu, ale po prohlášení o jeho nepříčetnosti byl obvinění zbaven. Královskému páru se tak 21. listopadu 1840 narodila zcela zdravá prvorozená dcera princezna Viktorie.
Další dva pokusy o atentát se udály mezi květnem a červnem 1842. John Francis vystřelil po Viktorii když projížděla parkem a byl ihned zneškodněn policistou. Zprvu byl odsouzen k trestu smrti, ale trest byl změněn na doživotí.
John William Bean se pokusil vystřelit, i když jeho pistole byla nabitá pouze tabákem a papírovými kuličkami. I přesto mohl být odsouzen k trestu smrti. Viktoriin manžel Albert tehdy přesvědčil parlament, aby schválil zákon, podle kterého by se použití zbraně v blízkosti panovníka za účelem jeho polekání trestalo maximálně sedmi lety vězení, Bean si odseděl 18.
V roce 1849 se pokusil William Hamilton královnu vylekat výstřelem z pistole nabité pouze pudrem. Zranit královnu se podařilo až v roce 1850 při útoky zřejmě šíleného bývalého důstojníka, Roberta Pateho.
Irská královna
Viktorie si Irsko velmi oblíbila, dokonce si zde vybrala i odpočinkovou destinaci. Když bylo Irsko postiženo neúrodou brambor (během 4 let více než milión úmrtí, emigrace dalšího miliónu Irů - Velký irský hladomor), královna zemi poslala 2000 liber. Turecký sultán chtěl poslat 10 000 liber, ale královna ho požádala, aby částku snížil také na 2000. Veřejně nakonec poslal 1000 liber a tajně tři lodě s potravinami.
Zájem monarchie o Irsko v 80. a 70. letech 19. století poklesl. Částečně proto, že dublinská společnost odmítla poblahopřát jejímu synu Eduardovy ke sňatku a narození syna.
Zájem monarchie o Irsko v 80. a 70. letech 19. století poklesl. Částečně proto, že dublinská společnost odmítla poblahopřát jejímu synu Eduardovy ke sňatku a narození syna.
Císařovna Indie
Viktorie používala titul indické císařovny od 1. května 1876, po smrti Bahadúra Šáha II.
Titul vznikl devatenáct let po formálním začlenění asijských území ovládaných Británií do britského impéria. Běžně se uvádí, že titul vytvořil přímo pro Viktorii předseda vlády Bejnamin Disraeli.
Titul vznikl devatenáct let po formálním začlenění asijských území ovládaných Británií do britského impéria. Běžně se uvádí, že titul vytvořil přímo pro Viktorii předseda vlády Bejnamin Disraeli.
Albertova smrt
14. prosince 1861 zemřel princ Albert na tyfus. Podílely se na tom hlavně špatné hygienické podmínky na Windsorském hradu, kde v tu dobu pobýval. Viktorii tato smrt velmi zasáhla. Po celý zbytek života držela smutek, nosila černé šaty a stáhla se z veřejnosti. To posílilo republikánské hnutí a ubralo monarchii na popularitě.
Málokdy se objevila v Londýně a i když stále plnila vládní povinnosti, žila v odloučení ve svých sídlech ve Skotsku, na ostrově Wightu nebo na Windsorském paláci.
Málokdy se objevila v Londýně a i když stále plnila vládní povinnosti, žila v odloučení ve svých sídlech ve Skotsku, na ostrově Wightu nebo na Windsorském paláci.
Pozdní období vlády a smrt
Roku 1887 královský dvůr k příležitosti padesáti let vlády královny Viktorie uspořádal recepci. Bylo na ni pozváno padesát evropských králů a princů. Irští anarchisté se chopily příležitosti a chtěly nechat vybouchnout Westminsteské opatství, kde se bohoslužba za přítomnosti královny konala. Naštěstí byl plán před zahájením odhalen a zastaven.
Královnin zdravotní stav se postupně zhoršoval. Své poslední svátky (1900) strávila na ostrově Wight v Osbourn House, kde také 22. ledna 1901 zemřela. Její tělo bylo oficiálně pohřbeno 2. února a uloženo vedle jejího manžela ve Frogmore Mauzoleu.
Viktorie byla posledním panovníkem hannoverské dynastie na britském trůnu. Vládla zhruba 63,5 roku, je tak druhou nejdéle vládnoucí panovnicí Spojených království Velké Británie a Irska. Během manželství s princem Albertem počala devět dětí, nejstarší Viktorie byla 99 dní německou císařovnou, její první syn se na devět let stal králem Anglie a kromě nejmladší Beatrix a Heleny je potvrzeno, že zbytek jejího potomstva získal titul titul vévody nebo vévodkyně.
Pro všech svých devět dětí a celkem 42 vnoučat dohodla manželství po celé Evropě, bývá tak nazývána evropskou babičkou.
Královnin zdravotní stav se postupně zhoršoval. Své poslední svátky (1900) strávila na ostrově Wight v Osbourn House, kde také 22. ledna 1901 zemřela. Její tělo bylo oficiálně pohřbeno 2. února a uloženo vedle jejího manžela ve Frogmore Mauzoleu.
Viktorie byla posledním panovníkem hannoverské dynastie na britském trůnu. Vládla zhruba 63,5 roku, je tak druhou nejdéle vládnoucí panovnicí Spojených království Velké Británie a Irska. Během manželství s princem Albertem počala devět dětí, nejstarší Viktorie byla 99 dní německou císařovnou, její první syn se na devět let stal králem Anglie a kromě nejmladší Beatrix a Heleny je potvrzeno, že zbytek jejího potomstva získal titul titul vévody nebo vévodkyně.
Pro všech svých devět dětí a celkem 42 vnoučat dohodla manželství po celé Evropě, bývá tak nazývána evropskou babičkou.
Období vlády královny Viktorie popisuje například seriál Victoria, v hlavní roli s Jennou Coleman.
